O bylinách

Achiote (Annato)

Tento stromek, roustoucí ve Střední a Jižní Americe, dosahuje až výšky 10m a poznáme ho podle typických ostnů, porostlých červeno-oranžovými srdčitými váčky, které ukrývají semena. Přesto, že domorodé indiánské kmeny dodnes používají celou rostlinu k mnoha účelům, významnými se stala právě tato semena, která jsou zdrojem červeno-oranžového barviva, používaného např.v kosmetice (mimo jiné i díky svým blahodárným účinkům), k barvení látek, pomalovávání těl apod. Známá je zejména pasta z těch to semen, která se přidává do mnoha tamních kulinářských specialit.

Achiote se v tradiční jihoamerické etnomedicíně používá při zánětech prostaty, zánětech pochvy a pohlavního ústrojí, infekcích močových cest, snížení hladiny kyseliny močové, při jarerních chorobách, angíně, kašli, zánětech mandlí, hrtanu a dýchacích cest, snížení hladiny cholesterolu, arteriální hypertenzi, hemeroidech, bolestech břicha, zácpě, obezitě a nedostatečné funkci ledvin.

Mimo výše zmíněné etnomediciální užití se v dnešní brazilské přírodní medicíně užívá odvar z listů k léčbě překyselení a jiných žaludečních obtíží, způsobených příliš kořeněnou stravou, ke zmírnění horeček a malárie, a především k léčbě popálenin.

Některé kmeny v peruánské Amazonii vymačkávají šťávu z čerstvých listů, aby si ji aplikovali do očí při očních zánětech a infekcích, a po dobu pěti dnů dvakrát denně podávaná šťáva z 12 plodů má podle jejich názoru vyléčit epilepsii.

Složení: Analýza semen vykazuje složení 40 - 45 % celulosy, 3,5 - 5,5 % sacharózy, 0,3 - 0,9 % esenciálních olejů, 3 % netuhnoucího oleje, 4,5 - 5,5 % pigmentů a 13 - 16 % bílkovin, a dále alfa a beta-karotenoidy a další složky. Olej je získáván ze semen a je hlavním zdrojem pigmentů bixinu (methylester C24 dikarboxylové kyseliny) a norbixinu (vlastní dikarboxylová kyselina), které jsou klasifikovány jako karotenoidy. Bixin se používá jako potravinové barvivo a má se za to, že poskytuje ochranu proti UV záření a má antioxidační a hepatoprotektivní účinky.

Fytochemické složení: Listy obsahují flavonoidy apigenin, hypoaletin a kosmosin; diterpeny farnesilaceton, garanil geraniol a geraniol, alkaloidy, steroidy, fenoly, pyrogalické třísloviny, antrakinony, kumaríny esenciální oleje a kyselinu galovou.

Semena obsahují červené barvivo bixin, norbixin, euxin a metylbixin, aminy, leukoantocyany, triterpeny a třísloviny. Byla potvrzena přítomnost karotenoidů luteinu a zeaxantinu, flavonoidů apigenin - 7 - bisulfátu, kosmosinu, hypoalectin - 8 - bisulfátu, luteolin - 7 - bisulfátu, luteolin - 7 - O - b - D - glukosidu a isoskutelareinu, diterpenů farnegeraniloktodekanátu, farnesilacetonu, geranilu, geraniolu a kyseliny galové.

Analýza: Analýza 100 g semen vykázala obsah 13,1 g bílkovin, 5 g tuků, 5,4 g popela; ve 100 g čerstvé materie byl stanoven obsah 84,4 g vody, 0,3 g tuků, 14,3 g uhlovodanů, 0,5 g vlákniny, 1 g popela, 0,007 g Ca, 0,01 g P, 0,0008 g Fe, 0,09 g karotenů, 0,00005 g riboflavinu, 0,0003 g niacinu a 0,002 g kyseliny askorbové.

Fytoterapeutické vlastnosti: Antibakterialní, antidysenterický, antigonorrhealní, antioxidační, antiseptický, antitussivní, astringentní, cicatrizační (rány hojící), depurativní, diuretický, expektorační, hepatoprotektivní, hyperglykemický, hypoglykemický, hypotensivní.

Upozornění: Vzhledem k nejasnému působení na metabolizmus cukrů (hypo- i hyperglykemický efekt) se nedoporučuje diabetikům! Údaj o možné kontrakci děložního svalstva vylučuje užití těhotnými ženami. U citlivých jedinců už i malé dávky mohou působit močopudně.