Ubos (Spondias mombin L.)
Ubos roste v deštném pralese v pobřežních oblastech Střední a Jižní Ameriky a Asie. Jedná se o strom dosahující výšky až 24 metrů. Kůra kmene je zbrázděna hlubokými rýhami, z nichž často vytéká hnědá pryskyřičnatá látka, které se užívá jako lepidla. Aromatické plody tvaru oválné švestky, mají kožnatou slupku a tenounkou vrstvičku exoticky chutnající dužniny. Strom bývá obsypaný množstvím hroznů, sestávajících z více než dvanácti plodů. Většinu plodu, bohatého na vitamín B1 a C, tvoří oválné semeno. V Surinamu se plod zpravidla konzumuje ve formě šťávy nebo se nechá povařit s cukrem a existuje zde pořekadlo, že jakmile jednou ochutnáte tropickou švestku, neboli „mopé", jak se jí zde říká, určitě se do Surinamu znovu vrátíte.
Bennet (1992) uvádí užití vnitřní kůry (lýka) mnohými domorodými komunitami Amazonie včetně kmenů Cofan, Quechua, Siona, Shuar a Waorani (Ekvádor), Chacobo (Bolivie), Bora (Perú), Panare (Venezuela). V peruánské Amazonii užívá kmen Campa - Asháninca nálev z vnitřní kůry jako astringent (stahující, svírající, stavící lék). Také jej aplikují v prášku, který předem opraží na otevřené rány (léze) při kožní leishmaniáze (Raynel et al. 1990). Odvar lýka je užíván k vaginálním výplachům a při ošetření hemmorhoidů. (Ayala Flores, 1994). Kolumbijský kmen Tikuna užívá odvar jako analgetikum, kontraceptivum a abortivum (Schultes a Raffauf, 1990). V bolivijské Amazonii připravují náplasti, které aplikují na zlomeniny a podvrknutí. (Killen et al, 1993). Roth a Lindorf, 2002 odkazují na četná užití v etnomedicíně, mimo jiné na užití vodného extraktu při infekcích způsobených Candidou albicans, dále na užití při metrorhagii, polymenorhei, dále užití odvaru při svalové bolesti, bolestech břicha, nephritidě a při čištění otevřených ran s dalším odkazem na užití při ošetření popálenin na kůži.
Při kožních obtížích se kombinuje pití s potíráním postižených míst odvarem (2 x denně). V tradiční surinamské medicíně se šťávy z listů užívá k léčbě: očních zánětů, průjmu, doprovázeného křečemi, a pohlavních nemocí
Plod obsahuje v průměru 36% dužiny 10% obalu, zbytek tvoří endokarp. Byla stanovena následující složení dužiny (ve 100 gr.) - H2O - 72,8 - 88,5 gr.,proteiny 0,6 - 1,4 gr., lipidy 0,1 - 2,1 gr., uhlovodany 8,7 - 14,2 gr., vláknina 0,6 - 1,2 gr., popel 0,4 - 0,6 gr., převoditelné cukry 6,7 - 9,4 gr., Ca 26 - 31,4 mg., P 27 - 40 mg., Fe 2,2 - 70,5 mg., kys. L-askorbová 11 - 166 mg., karoteny 70 - 71 mg., niacin 0,5 mg., pyridoxin 0,67 mg., riboflavin 0,05 - 0,19 mg., tiamin 6,74 - 9,41 mg a stanovena energetická hodnota 100 gr. dužiny v rozmezí 21,7 -70 kal.. Brack Egg, 1999 ). Plod dále obsahuje silice s převahou ocimenu, karyofylenu, množství cukrů s převahou arabogalaktanů, arabinosy a xylosy.
V různých částech rostliny byla detekována přítomnost tříslovin a saponinů (Offiah a Anyanwu, 1989). Studie in vivo prokázaly abortivní efekt vodného roztoku na potkanech, přestože nebyly pozorovány kontrakce dělohy. Druhy rodu Spondias vykazovaly protibakteriální aktivitu při pro člověka patogenních enterobakteriích. (Cáceres et al. 1990) Obsažená kyselina anakardová vykazuje v experimentu inhibici beta - laktamázy. Dále z rostliny vyizolovaná kafeoylhydroxycitronová kyselina vykazuje pozitivní antivirotický účinek, série 6-alkenylsalicylových kyselin se signifikantním antibakteriálním a molluscicidním účinkem.
Fytoterapeutické vlastnosti: Astrigentní, antiastmatický, antidisenterický, spasmolytický, dermatický, depurativní
Fytochemické složení: ?-pinen, arabinosa, d - limonen, arabogalaktany, karyofylen, kys.anakardová, kafeoylhydroxycitronová, L - askorbová, 6-alkenylsalicylová, pelandjuaiková, karoteny, karyofylen, ocimen, vit.: A, B1, B2, B5, C, xylosa, Ca, P, Fe
Upozornění: raději neužívat v těhotenství